středa 26. září 2018

Lidé v červeno modrém.

Původně to měla být pouze zpráva a letmý pohled na to, jak funguje uvnitř Philip Morris v Kutné Hoře. Je jedno kdo si to vyžádal. Veřejnost to nemusí vůbec zajímat a popravdě jim je po tom hovno. Dohoda byla uzavřena se mnou, já dostal zaplaceno a nikdo jiný do toho nemá co kecat. Nechci ale dělat kokršpaněla. V dohodě je totiž uvedeno, že se nikdy veřejně nezmíním o tom, kdo si tuto zprávu vyžádal. Co ale v dohodě není, je to, že o tom nemohu nic napsat.

Už po prvním měsíci v PMI-KH mě toto napadlo. Původně to měl být pouze pětidílný seriál pro idnes. Název prvního dílu "Holky z tabačky" se mi líbil a tak jsem to začal pomalu smolit. Jenže ono se toho dost změnilo a měnilo se to docela v rychlym sledu. Moc jsem nechápal ty pochybny postupy a rozhodnutí. Musel jsem na to jinak, ale vyplatilo se to. Začal jsem koketovat s myšlenkou knihy, ale pořád mi to připadalo zbytečny. A jednou přišel den, kdy jsem si řekl "Tak proč ne?" a bylo to.


Byl jsem z toho na nervy. Mnozí lidé mi pili krev a já bych je nejraději zalil do betonu. Proto jsem byl blahem bez sebe po získání informace, že se bude ve velkém propouštět. Trochu jsem se bál, aby někoho nenapadlo nechat si mě tam. Ale kdo by tam trpěl takovyho rebela. Tam potřebují lidi, co drží hubu a bojí se na cokoliv poukázat. A tomu také mnohé odpovídá. Můj strýc, který emigroval v roce 1982 do Německa, pracuje jako výkonný manager v Daimleru. A on mi nedávno řekl, že firma, její ekonomická síla a hodnota jsou přímo úměrné kvalitě a spokojenosti zaměstnanců a toto vše je přímo úměrné kvalitě a práci odborů. No v PMI-KH sice odbory jsou, ale za zaměstnance se nepostaví nikdo. O odborech nikdo neví a jejich činnost je stejná jako když lev bude řvát do prázdného tunelu.

Tak jsem si, po propuštění, v klidu seděl u počítače a dával dohromady knihu, když mi jednoho dne přišel email, který zapříčinil to, že jsem mrskl plechovku Red Bullu skrz skleněnou výplň dveří v ložnici. Měl jsem se pokusit vrátit do PMI-KH. Nadával jsem jim doma do zkurvysynů a spílal nad tím, že zneužívají sprostě mé dřívější ochoty a loajality.  Pak jsem se ale uklidnil a potutleně se v duchu usmál. Vždyť tam mám svoji tajnou lásku. Zase ji uvidím. Že ji nešukám? No vono to není zase tak jednoduchy. A já nemám v úmyslu dělat někde peklo. No ale člověk nikdy neví, že? :-)

A udělal jsem dobře, že jsem se vrátil. Takové množství informací, které jsem získal za dva měsíce, jsem nezískal ani za půl roku mého prvního působení. Někteří zaměstnanci mě v druhé dekádě i překvapili. Namátkou vemu Honzu Šibravu. S tím jsem toho před tím moc nenamluvil ale jak jsem se s ním v současné době dal do holportu, dozvěděl jsem se spoustu věcí, které mě zaskočily. Je na tom v podstatě stejně jako já. Taky má v PMI-KH tajnou lásku kterou nešuká. No ale sní o tom stejně tak jako já o své J  Ale je o obrovský kus dál jako já. Mnohem dál. Já s tou svojí nebyl ani na kávě když neberu v potaz bezpředmětné kafe na pitomym relaxu, který je stejně daleko.

A ve finále i název knihy je dílem zaměstnanců PMI-KH. V jednom případě bývalého. Na "Továrnu na smrt" přišla operátorka a na podtitul "Příběh opravdového šílenství" pro změnu operátor dnes pracující v Německu za pětinásobně vyšší mzdu než měl v PMI-KH.

Velice mě překvapila informace, že kvůli mě vyhodili z práce kmenového mistra. Je to stupidita toho nejtěžšího kalibru a tento výplod lží je z hlav lidí shit-for-brains. Angličtináři vědí jak to myslím. A takovýchto lhářů a nicek je tam spousta. Prostě nuly, které nejsou nic, chtějí být zajímavé a takto na sebe upozorňují. Všechno ví a ostatní se pletou. Ale jsem rád za takovéto zvěsti. Hodně moc rád. Umožňuje mi to vytvoření zaměstnaneckého obrazu.

A jdu spát. Šukání nemám, protože moje tajná láska je fuč a na nic jinyho nemám náladu.


P.S. Na svůj soukromý facebook jsem postnul ukázku z knihy "Philip Morris - Továrna na smrt - Příběh opravdového šílenství". Měl jsem kolem devadesáti dotazů ve stylu CO TO JE? CO TO ZNAMENÁ? O ČEM TO PÍŠEŠ? Některé dotazy byly od současných zaměstnanců PMI-KH s prosbou "Neříkej prosím tě nikomu, že jsem se na to ptal/a". No nevím, co si mám o tom myslet. Asi píši jako blb, že to nikdo nechápe. Jediná osoba, pouze jediná na to přišla. Michaela. Holka, která má s tabačkou společného pouze to, že ví, kde fabrika stojí a, že je kuřačka. Nic víc. No to mě teda poser. :-) 


Žádné komentáře:

Okomentovat