DOMA A NAHÝ

 

Horky letní dny jsou jako nezvaný host. Oblíbené jsou jen do momentu, než se z nich stane zátěž, která se vám bude lepit na kůži. A tak, stejně jako mnoho lidí po celém světě, jsem se dnes rozhodl úplně zahodit své oblečení a užívat si nahoty a svobody bez potu.  Na tom přece nic není, když budu doma chodit nahý. Co mohlo být špatně? Víte, na tuto otázku jsem si odpověděl poměrně rychle.

Den začal jako obvykle. Zrovna jsem se probudil. Mé tělo bylo ještě plné snu který se mi zdál a mojí první myšlenkou byla káva. Určitě si dokážete představit tu vůni, že? Aroma, co vás probudí lépe než nějaký budík. Prostě to byla láska na první lok. Dan mi ráno v šest píše na WhatsApp, že máme volno a k Rybářům nejedeme. Jdu si s radostí zalít kávu a přišel první ranní zlom, který potom provázel celý zbytek dne. Zalívám kávu a myslím na tu pipinu o které se mi zdálo. Nevím, nikdy jsem ji nešukal ale do mých snů mi ta cácorka leze skoro pořád. Procitnu v momentě kdy uslyším prskání, syčení a šum. Zaostřím pohled a vidím, že místo do kávy, liji vodu do klávesnice. Počítač byl vedle a klávesnice ještě vedleji u konvice. Jiskřičky, vrčení a klávesnice zhasla. Z klávesnice vystřelil obláček dýmu a já jsem tam jen stál, nahý a zaražený.

„Celý den doma. Tak alespoň douklízím a vyperu si přikrývku,“ říkám si. Bylo vypráno a já ji jdu pověsit do otevřeného okna. Stoupl jsem si na židli a šel přikrývku zavěsit za krokodýlky původně určené na záclony. Věsím ji na šířku. Nějaká stará bába na mě zespodu řve a já ji v duchu posílám do háje. Potom si to ale uvědomím. Přikrývka mě halí jen pouhých cca patnáct centimetrů pod hrudník a já stojím v okně nahý jako kůň na plný pohled celé mateřské školky naproti. Důchodkyně křičí ať mě z toho okna někdo sundá a odtáhne pryč. Hlasitě ji odseknu, že by si měla jít raději zašukat a přijít tak na jiny myšlenky. Až z čtvrtýho patra vidím, jak se začervenala.

Jdu k počítači checknout novou poštu. Sednu si do křesla, probudím spící počítač a najednou bolest a pálení. Zařvu, vyskočím a zjišťuji, že jsem si pravou půlkou zadku sedl na vosu. To už tu lítá samá kurva a píča, protože to fakt kurevsky bolí.

Dostal jsem hlad. Vařit neumím tak bylo rozhodnuto osmažit chléb ve vajíčku. Na to belgická omáčka, salátová okurka a paprika. Takovy dobroty by mi mohli závidět i u MasterChefa. Jenže pak se stalo to nejhorší. Minerálka, která stála vedle plynového sporáku, se mi převrátila přímo do pánve s rozpáleným olejem. A můj penis se stal obětí toho vyprsknutí. Doprdele to bylo jako když bouchne sopka. A pak, jako by toho nebylo málo, jsem chtěl odskočit od sporáku, šlápl na časopis Computer který ležel na zemi, po tomto časopise jsem uklouzl, nevyrovnal to a břinkl sebou ne zem. Dnes mě bůh neměl rád protože jsem levou půlkou zadku žuchnul do připínáčků a špendlíků nachystaných pro moji nástěnku.

Když jsem se tak pomalu zvedal z podlahy, cítil jsem, jak obrovskou mám zlost. To není možný, aby se mi takhle sralo celej den. Chtěl jsem kompletní kuchyň vyházet z okna. Zvedám se z podlahy, s puchýři na těch nejcitlivějších místech a s bolestí na zadku z kterého vytahuji poslední špendlíky a uvědomuji si jednu věc. Možná, jen možná, bych měl přestat chodit po bytě nahý. K večeru jsem se pak trápil ještě s tím, že mi nešla přidat do kontaktů WhatsAppu Nicol. Všechno jde vždy v řádech sekund ale Nicol do mých kontaktů evidentně nechtěla. Ale to nebylo nic proti tomu, co jsem si zažil dnes. Takový den bych nikomu nepřál. Ale jedno vím po dnešku jistě.

Už nikdy nebudu podceňovat sílu oblečení.